Kyslík po předčasném porodu, maska, hadičky a čísla na monitoru. Když předčasně narozené miminko potřebuje pomoc s dýcháním, rodiče se během chvíle setkají s řadou neznámých pojmů. Nová australská studie AIROPLANE přináší údaje o jedné konkrétní otázce: s jakou koncentrací kyslíku zahájit podporu v prvních minutách života. Co ukázala a proč „více kyslíku“ není jednoduchou odpovědí pro každé dítě?
Proč předčasně narozené dítě potřebuje podporu dýchání
Plíce dítěte dozrávají během těhotenství. Při časném narození mohou mít nedostatek surfaktantu, látky pomáhající udržet plicní sklípky otevřené. Dýchací obtíže ale mohou mít i jiné příčiny. Samotná přítomnost masky nebo hadiček proto neříká, jakou diagnózu dítě má ani jak dlouho podporu bude potřebovat.
Americký Národní institut pro srdce, plíce a krev (NHLBI) popisuje několik odlišných novorozeneckých dechových onemocnění. Kromě syndromu dechové tísně souvisejícího s nezralostí mezi ně patří například infekce nebo přechodně zrychlené dýchání. Pro rodiče je užitečnější znát důvod podpory u vlastního miminka než srovnávat jeho přístroj s přístrojem sousedního dítěte.
Kyslík po předčasném porodu: co zkoumala studie AIROPLANE
Studie zveřejněná 9. září 2026 v časopise JAMA zahrnula 1 818 dětí narozených ve 32.–35. týdnu těhotenství ve 26 australských porodnicích. Všechny potřebovaly zahájit podporu dýchání do tří minut po narození. Výzkumníci porovnali počáteční koncentraci kyslíku 21 %, tedy přibližně jako v okolním vzduchu, s koncentrací 30 %.
Hlavní otázkou bylo, kolik dětí stále potřebovalo podporu při odchodu z porodního sálu. Ve skupině s 30 % kyslíku to bylo 72,6 %, ve skupině s 21 % kyslíku 73,3 %. Statisticky významný rozdíl v hlavním výsledku se neprokázal.
Z dvanácti vedlejších výsledků se významně lišily dva. Jedním byla nižší potřeba následné ventilace přes trubičku v průdušnici ve skupině s 30 % kyslíku: 6,4 % oproti 9,3 %. Tento dílčí výsledek je zajímavý, neopravňuje však k tvrzení, že vyšší koncentrace byla jednoznačně lepší ve všech ohledech.
Dobrá zpráva: rozhodování má více dat
Význam výzkumu spočívá také v tom, že zahrnul specializované i regionální porodnice. Výsledky tak nevycházejí pouze z jednoho velkého centra. Na přípravě studie se podílely i rodiny se zkušeností s předčasným narozením.
„Tato studie poskytuje informace, které je třeba zohlednit při přezkoumávání a aktualizaci doporučení,“ uvedla neonatoložka Louise Owen. Český překlad jejího vyjádření pro Royal Women’s Hospital.
Pro rodiče to znamená především kvalitnější podklady pro odbornou debatu. Kyslík po předčasném porodu musí tým nastavovat podle stavu dítěte; studie není návodem pro rodiče k volbě koncentrace. Výzkum se týkal určité skupiny dětí a krátkého úseku bezprostředně po narození. Nelze ho přímo přenést na extrémně nezralé děti ani na domácí kyslíkovou léčbu.
Kyslík, CPAP a ventilátor: v čem je rozdíl
Podávání kyslíku upravuje složení směsi, kterou dítě vdechuje. CPAP pomáhá pomocí souvislého přetlaku udržovat plíce otevřené; používá nosní rozhraní nebo masku. Invazivní ventilace podporuje dýchání prostřednictvím trubičky zavedené do průdušnice. Nejde tedy o tři názvy téže věci. Dítě může potřebovat pomoc tlakem a současně jinou koncentraci kyslíku.
Součástí péče může být také podání surfaktantu. Volba postupu závisí na stavu dítěte a jeho reakci na léčbu. Ventilace může být nezbytná a život zachraňující, má však také rizika, proto lékaři zvažují její přínosy a potřebný rozsah.
Co dalšího se nyní zkoumá
V září 2026 představil Oxfordský NPEU studii OPTIMISE, která má u velmi předčasně narozených dětí porovnat CPAP s neinvazivní přetlakovou ventilací NIPPV. Ta kromě souvislého tlaku přidává další tlakové dechy. Plán zahrnuje 1 884 dětí přibližně ve 45 britských jednotkách a sleduje mimo jiné přežití bez bronchopulmonální dysplazie, chronického plicního onemocnění. Jde o plán probíhajícího výzkumu, nikoli hotové výsledky. Oproti AIROPLANE se ptá na jiný způsob podpory a jinou skupinu dětí.
Na co se zeptat u lůžka miminka
Při vizitě nemusíte rozumět všem číslům. Zkuste požádat o vysvětlení tří věcí: proč dítě podporu potřebuje, co se od včerejška změnilo a podle čeho tým pozná, že ji může omezovat. Doplňte otázku, jak se do péče můžete zapojit vy.
Pomoci může poznamenat si konkrétní název podpory a další plán. Samotné zvýšení nebo snížení jednoho čísla bez kontextu nemusí popisovat celkový vývoj. Na nastavení přístrojů rodiče nesahají; smyslem informací je lépe porozumět péči a mít prostor pro otázky.
Náročné období na neonatologii se týká celé rodiny. Přehled toho, s čím může pomoci náš fond, najdete v informacích pro rodiny.
Zpracováno 26. října 2026. Text nenahrazuje individuální doporučení neonatologa. Ilustrační fotografie z archivu fondu: Nguyen Phuong Thao, Miminka v Podolí. Nezobrazuje účastníky popisovaného výzkumu.
V rámci našeho aktuálního projektu Spolu silnější otevíráme témata, o kterých se ve společnosti často mlčí. Naším cílem je šířit osvětu o životě rodin s handicapovanými členy a aktivně zlepšovat jejich postavení.
Jak projekt Spolu silnější pomáhá:
-
Osvěta a možnosti: Ukazujeme reálný život s handicapem a otevíráme diskuzi o systémových změnách.
-
Rodinné prostředí: Zvedáme témata, která se týkají každodenního fungování a potřeb postižených rodin.
-
Psychologická podpora: Nabízíme přímou psychologickou pomoc rodičům, kteří obětavě pečují o handicapovaného člověka.
Každá stokoruna pomáhá! Vaše podpora mění náročný osud v příběh plný naděje. Děkujeme, že v tom rodiny nenecháváte samotné.
Přečtěte si příběhy dětí, kterým jste už pomohli.
Společně jsme silnější. Děkujeme, že pomáháte s námi.
