Aktuality

Multisenzorický design: Proč architektura pro handicapované prospěje všem?

Většina moderních měst vzniká výhradně pro oči. Architekti navrhují skleněné mrakodrapy, obří billboardy a vizuální navigace. Co se ale stane, když tento hlavní smysl vypnete? Pro lidi se zrakovým postižením se město často mění v nepřehlednou džungli. Představte si na chvíli, že ulice a budovy vznikají primárně pro hmat a sluch. Právě o to usiluje multisenzorický design. Tento přístup vytváří prostředí, které vnímáme všemi smysly, nejen zrakem.

Echolokace a akustické orientační body

Moderní prosklené haly často vytvářejí ohlušující ozvěnu. Pro nevidomého člověka takový prostor představuje dezorientující noční můru. Mnoho lidí se zrakovým postižením proto využívá k orientaci echolokaci. Pomocí tichých zvuků poznají podle odražené ozvěny velikost a vzdálenost překážek.

Multisenzorický design využívá zvuk jako přirozenou navigaci:

Akustické stíny: Různé materiály stěn odrážejí zvuk odlišně. Hrubá cihlová zeď zní jinak než hladké sklo. Nevidomý člověk tak sluchem bezpečně pozná roh budovy.
Zónování zvukem: Tekoucí voda ve fontáně funguje jako dokonalý zvukový maják. Pomáhá lidem přesně přejít rozlehlé náměstí.

Hmatová navigace: Když chodník mluví

Hmatová navigace zahrnuje mnohem více než jen známé žluté výstupky na zemi (tzv. varovné pásy). Skutečně inteligentní architektura smyslů využívá textury materiálů jako přirozený jazyk, který chodce vede bez jediného slova.

Jazyk textur pod nohama

Představte si, že každá změna povrchu nese důležitou informaci. Hladká, broušená dlažba signalizuje „tady jsi v bezpečí, můžeš jít rychle“. Jakmile ale chodidla (nebo bílá hůl) zaznamenají přechod na hrubší, štípané žulové kostky, mozek okamžitě zbystří. Tento „materiálový kód“ může nevidomého včas upozornit na blízkou křižovatku, schodiště nebo lavičku, aniž by musel tápat v prázdnu.

Akustika kroku jako navigace

Materiál není důležitý jen pro hmat, ale i pro svůj zvukový projev.

Křupající štěrk: Cesta parkem může pod nohama specificky křupat. Pro člověka s bílou holí je to jasný signál, že opustil betonovou džungli a nachází se v odpočinkové zóně.
Dřevěné lávky: Změna zvuku při kroku na dřevěnou palubu ohlásí blízkost vody nebo mostu.
Měkká guma: Vstup do veřejné budovy může ohlásit velká gumová rohož. Je to hmatový „vstupní kód“, který říká: „Tady jsou dveře, jsi v cíli.“

Dotek architektury: Materiály stěn

Multisenzorický design počítá i s tím, že se lidé budov dotýkají. Chris Downey, nevidomý architekt, zdůrazňuje význam madel a stěn. Madlo z chladného nerezu působí jinak než madlo z teplého dubového dřeva. Drsná omítka na úrovni pasu může nevidomého vést dlouhou chodbou, zatímco hladký mramor signalizuje důležitý vstupní prostor nebo recepci.

Proč architektura pro handicapované prospěje všem?

Možná si říkáte, že je to příliš specifické téma. Opak je pravdou. Prostor navržený pro uši a hmat přináší výhody úplně všem:

Snížení stresu: Materiály pohlcující ozvěnu (akustické panely, dřevo, zeleň) výrazně snižují únavu z velkoměsta. V tichém prostoru se lépe myslí i mluví.
Bezpečnost v dešti: Logicky strukturované povrchy, které pomáhají nevidomým, zároveň brání uklouznutí maminkám s kočárky nebo běžcům na tramvaj.
Pomoc v nesnázích: Zvukové majáky a hmatové stopy pomáhají v orientaci každému, kdo je zrovna unavený, dezorientovaný v cizím městě nebo jen sleduje displej svého telefonu.

Když postavíme město vlídné k lidem se zrakovým postižením, vytvoříme prostředí, které je čitelnější, klidnější a lidštější pro nás všechny.

Zaujalo vás toto téma? Schválně se při příští procházce městem soustřeďte na zvuky a povrchy pod nohama. Jaké „zprávy“ vám vaše okolí předává? Máte ve svém městě oblíbené místo, kde se cítíte bezpečně i se zavřenýma očima, nebo naopak znáte bariéru, která by zasloužila změnu? Napište nám vaši zkušenost. Vaše postřehy nám pomáhají v osvětě a v projektu Spolu silnější. Pokud vás téma architektury smyslů nadchlo, podívejte se na naše další články o inkluzivním designu.

Externí odkazy k tématu Multisenzorického design:

Chris Downey: Architektura smyslů (TED Talk) – Inspirativní video architekta, který oslepl a začal navrhovat budovy pro sluch a hmat. Ukazuje, jak budovy „mluví“ ke svým obyvatelům.

Daniel Kish: Lidská echolokace v praxi (TED Talk) – Průkopník techniky „sonaru“ vysvětluje, jak nevidomí lidé dokážou pomocí odrazu zvuku přesně číst prostor kolem sebe.

Centre for Excellence in Universal Design – Oficiální irské centrum pro univerzální design. Najdeš zde odborné standardy pro to, jak stavět města přístupná úplně všem bez rozdílu.

The Architecture of Blindness (The Guardian) – Skvělý odborný článek v prestižním deníku, který rozebírá, proč je hmatová a sluchová architektura budoucností urbanismu.

ArchDaily: Multisensory Architecture – Největší světový web o architektuře a jeho obsáhlý článek o tom, jak zapojit všech pět smyslů do moderních staveb.

V rámci našeho aktuálního projektu Spolu silnější otevíráme témata, o kterých se ve společnosti často mlčí. Naším cílem je šířit osvětu o životě rodin s handicapovanými členy a aktivně zlepšovat jejich postavení.

Jak projekt Spolu silnější pomáhá:

Osvěta a možnosti: Ukazujeme reálný život s handicapem a otevíráme diskuzi o systémových změnách.
Rodinné prostředí: Zvedáme témata, která se týkají každodenního fungování a potřeb postižených rodin.
Psychologická podpora: Nabízíme přímou psychologickou pomoc rodičům, kteří obětavě pečují o handicapovaného člověka.

Každá stokoruna pomáhá! Vaše podpora mění náročný osud v příběh plný naděje. Děkujeme, že v tom rodiny nenecháváte samotné. Přečtěte si příběhy dětí, kterým jste už pomohli.

Chci přispět